Ač se zdá, že se vše dařilo naprosto na jedničku, některé naivní vize se zrealizovat nepodařily. Třeba to, jak jsem si představoval, že budou všechny portréty nafoceny stejně a všechny oči budou na fotkách stejně velké. Zkrátka ta již zmiňovaná uniformita. Po prvních foceních bylo jasné, že každá tvář i každé oko je natolik tvarově a velikostně odlišné, že není možné udržet dokonalý řád, aspoň ne při mém způsobu focení. Navíc pokaždé bylo jiné počasí a tím pádem úplně jiné světelné podmínky. Takže na tohle své přání jsem musel rezignovat a dopřál fotkám více volnosti. Další z věcí, která se ne tak úplně vydařila, jsou odlesky od blesku na každé fotografii. Ač jsem se časem zdokonaloval v tom, jak jej udělat co nejvíce nenápadným, bohužel jsem nepřišel na způsob, jak odlesk eliminovat úplně. Mnohokrát jste mi to psali jako výtku.

Zajímavé je vnímání zelené barvy očí. Mnozí na focení přišli s tím, že zelené oči mají, avšak nepamatuji si jediný případ, kdy oči byly skutečně zelené i v detailním pohledu. Vždy se jednalo o spleť různě žlutých a modrých vláken, které z dálky zjevně splývají v zelenou barvu. Tedy aspoň tak si to jako laik vysvětluji.

Často vás zajímá, jaké nejzajímavější oči jsem v rámci projektu fotografoval. Variabilita byla skutečně obrovská a najít jedno nejvýraznější oko není jednoduché. Přesto však asi mohu říct, že nejvíce mě překvapily oči paní, která mi psala již dopředu, zda bych měl o nafocení jejích očí zájem. Její oči nemají kulatou panenku, panenka je u nich ve tvaru obrácené slzy. Velmi zajímavé byly případy, kdy mělo pravé oko jinou barvu než levé. Vždy také překvapily oči, které měly více barevných segmentů, jak koláčový graf. Mnohé oči pak na sobě měly zajímavé pigmentové skvrny.

Zajímavým zpestřením byla nabídka pana Zdeňka Rýdla, iridologa, který zájemcům zdarma z nafocených snímků udělal diagnózu zdravotního stavu:

„Když si prohlížím jednotlivé portréty, ani nevím, jakými slovy by se daly popsat jednotlivé pohledy. Jsou tam výrazy pozitivního vztahu k fotografovi, výrazy očekávání, ale i šibalský nebo uhrančivý pohled. No ale o tom jsem psát nechtěl. Udělal jsem si takovou svoji statistiku z pohledu bývalého irisdiagnostika. V podstatě hledám odpověď na otázku, čím může být diagnostika z očí prospěšná. Z těch Vašich fotek mi to vyšlo asi takto: Každý druhý až třetí má nemocné ledviny nebo štítnou žlázu. To není žádná zvláštnost, to se dá snadno zjistit v laboratoři. Daleko zajímavější se mi zdá skutečnost, že každý patnáctý fotografovaný člověk vykazuje známky problémů se srdíčkem, způsobené nafouknutím, vyboulením tlustého střeva. Tato vyboulenina pak přes bránici tlačí na srdce. Výsledkem pak je, že i mladý a do té doby zdravý člověk, si najednou všimne slabosti kolem srdce a nevěřícně sleduje do té doby neznámou srdeční arytmii. Pak se může klidně stát, že mu lékař v dobré víře bude léčit zdravé srdíčko, zatímco problém je jinde. Do Vaší zprávy bych ještě doplnil ze své statistiky následující. Ze všech Vašich fotek mají 4 lidé překyselení v žaludku, 6 lidí má výrazně deformovaný obvod zorničky, 12 lidí má zvláštní kresby nebo znamení, 13 lidí má výrazné znaky v sektoru mozku zaviněné nejspíše špatným trávením, 15 lidí má výrazné problémy s páteří.„

Na jedno z prvních focení třetí etapy projektu dorazil pan Ing. Petr Lett, se kterým jsem od té doby v častém kontaktu a fotografie očí jsem mu zasílal ještě dříve, než se objevily veřejně na webu. Pan Lett z fotografií analyzoval jednotlivé oči a je mi potěšením představit první výsledky jeho mravenčí práce, na kterou bych si sám netroufl. Zatím jsou to základní statistiky, ale do budoucna možná budou i zajímavější korelace určitých znaků. Pojďme se podívat na několik grafů.